Nevyhnutelný příchod umělé inteligence do správy infrastruktury datového centra

Správa datového centra je složitý úkol. Ti, kteří se podílejí na zajišťování nepřetržitého chodu infrastruktury a zároveň se pokoušejí snížit provozní náklady, vědí, o čem hovoříme.

S neomezenými prostředky lze snadno zajišťovat dostupnost. Stačí redundance 3N+1 nebo lepší a pravděpodobnost výpadku se blíží nule.

Takové výdaje by si však nikdo nemohl dovolit. Ani na investice, ani na provozní náklady, které by udržely veškeré vybavení v chodu bez přerušení.

Co nejvíce ohrožuje dostupnost prostředků vašeho datového centra? Váš personál

Celý článek →

Jistě máte datové centrum chráněné proti požáru…

Celý článek

Hledání ideálního kompromisu

Provozní ředitel datového centra má složitý úkol najít optimální bod, ve kterém se investiční a provozní výdaje protnou s dostupností. Jak dosáhnout maximální dostupnosti při minimálních investicích a nejnižších provozních nákladech? Někdy je dostupnost pevně stanovená, dejme tomu na 99,995 %, a od ní by se měly odvíjet náklady. Za jiných okolností je zapotřebí najít maximální dostupnost při daných nákladech. V každém případě prohledává provozní ředitel velmi složité pole možností, ve kterém každé rozhodnutí ovlivňuje ostatní proměnné. Trochu to připomíná šachy; při této hře musíte být schopni předvídat.

Umělá inteligence opakovaně poráží člověka

V roce 1996 došlo k tomu, že počítač IBM „Deep Blue“ se utkal se šachovým velmistrem Garrym Kasparovem a v šachovém turnaji ho porazil 3,5 ku 2,5 bodu. V roce 2017 proti sobě usedli umělá inteligence „AlphaGo“ a Kche Ťie, stávající mistr světa v Go, což je mnohem složitější hra než šachy. Umělá inteligence vyhrála tři ze tří her. Umělá inteligence (AI) opakovaně prokazuje, že ve strategickém rozhodování je lepší než lidé. Proto je jen přirozené, že umělá inteligence bude užitečná i při velmi složitém rozhodování v datovém centru.

Jak složité může být provozování datového centra?

Datové centrum má docela dost vzájemně propojených proměnných. Uvažte teplotu vzduchu v úrovni serverů, teplotu na vstupu a výstupu klimatizace počítačového sálu, rychlost vzduchu a míru účinnosti různých infrastrukturních zařízení. Dále je zde energie odebíraná servery v závislosti na čase. Některé clustery mají špičku v noci, jiné jsou aktivnější během pracovní doby.

Zatímco žonglujete se všemi těmito parametry, zároveň musíte vzít v úvahu redundanci všech vašich strojních zařízení, aby ani jediná porucha nevedla k výpadku. Jestliže stále dokážete udržet všechny míčky ve vzduchu, také musíte pamatovat na technickou údržbu veškerého hardwaru a zachování redundance během údržby, a navíc při tom všem spotřebovat co nejméně energie.

Už chápete? Pro člověka je to téměř nemožný úkol. Stroje dokážou provádět výpočty téměř nekonečně rychleji než lidé.

Je to vše jen záležitostí výpočtů?

Ne, protože počítač provádějící výpočty jen počítá to, co mu bylo naprogramováno. Sám není schopen myslet. Hluboké učení umožňuje počítači analyzovat obrovské množství dat a vyvozovat z toho závěry. Ale i to má svá omezení: co dělat v situacích, které ještě nikdy nenastaly? Jak můžete předvídat něco, co jste dosud netestovali? Zde přichází ke slovu koncepce „digitálního dvojčete“. Jedná se o technologii, kterou použila společnost Perf-iT v poslední verzi softwaru 4D Cool, zcela novou koncepci pro správu efektivity datového centra.

Digitální dvojče a „co když“

4D Cool je systém řízení založený na skutečných datech generovaných omezeným množství čidel, výpočetní dynamice kapalin (CFD) pro předvídání teploty v každém rohu počítačového sálu a plně digitalizovaném modelu vašeho datového centra. Na základě analýzy výstupu CFD se skutečnými daty z čidel tento systém neustále zlepšuje své předpovědi. Předvídatelnost dosahuje natolik vysoké úrovně, že je možné analyzovat hypotetické situace, například: co když se nám porouchá transformátor, nebo co když do této uličky dáme dalších 500 serverů. Tyto „scénáře co když“ lze počítat pouze díky koncepci digitálního dvojčete, protože právě digitální dvojče je přesným zpodobněním skutečného datového centra.

Budoucnost datových center je digitální

Datová centra jsou stále větší a složitější. Žádný člověk není schopen vlastními silami současně zvládnout takové množství proměnných a předvídat účinky změn ve více proměnných. Musí do toho vstoupit počítače. Ale samotné chroustání čísel nestačí. Počítač musí být schopen ověřit vlastní výpočty pomocí křížové kontroly se skutečnými daty. A přesně to dělá digitální dvojče. Nyní má vedoucí datového centra k dispozici nástroj, který mu umožní analyzovat vliv změn v datovém centru a na základě toho stanovit nejlepší postup. Tímto nástrojem je 4D Cool a my vám ho s radostí předvedeme.

Pojďme probrat vaše požadavky na datové centrum.


    2021-03-24T05:30:43+00:00
    Go to Top